říká Egon Smékal
Jezdím rally už řadu let a měl jsem tu možnost závodit na různých pneumatikách od různých výrobců. Zažil jsem proto i přechod ze starého typu pneumatik na nové pneu, které jsou ekologicky obohaceny syntetickým kaučukem. Je to celosvětový trend, který přišel zhruba před dvěma lety a dotknul se všech motoristických disciplín na celém světě.
Pneumatiky dnes všeobecně postrádají potřebný grip, a proto při jízdě na těchto gumách není prostor pro krize, které dokázal závodník v předešlé době uřídit díky svému úmění. Stačí drobný drcanec, nakopnutí, utáhnutí stopy, přechody různých druhů asfaltů nebo nečistoty na vozovce. Grip se snížil prakticky u všech druhů pneumatik, jak u mokrých tak u slicků a ve chvíli kdy se dnes dostanete do krize v nějaké rychlé pasáži tak můžete tak akorát strčit ruce za pásy a čekat kam to s váma praští. Prostě se dostanete do role obyčejného pasažéra, který sedí v neřízené raketě. Tím nechci říci, že se na těchto pneumatikách nedá závodit, ale pro jezdce, kteří jedou úplně na hraně, ale i pro ty, kteří nemají až tolik zkušeností je to o jedné chybě. To dokazuje spousta podobných havárií během této doby u nás i ve světě při závodech i testováních vozů před soutěžemi, včetně naší havárie ze Šumavy.
Obvzláště složité podmínky pak panují na soutěžích, které se odehrávají v přechodných podmínkách. Pro přechodné podmínky lze zvolit různé taktiky jak se dostat do cíle. Mokrá varianta je sice bezpečnější, ale jde hodně poznat na časech, i když jedete výborně. Navíc pneumatiky nevydrží ani jednu sekci závodu a ke konci druhé RZ jste již bez gum, pokud je nešetříte. Suchá varianta tedy slick nabízí rychlejší jízdu na čas, ale mnohonásobně větší riziko, že se dostanete právě do krize, kterou následně nezvládnete. Proto se taky hodně laboruje s podvozkama a v přechodných podmínkách se volí jízda na slicku se změkšeným setupem, která je pak mnohem náchylnější ke ztrátě gripu a havárii. Současná nabídka pneu od výrobců ani nenabízí přechodnou gumu, která by nabízela sloučení obou těchto variant. To je tvrdou mokrou gumu s lamelama. Mokré gumy lze použít tak do 15 stupňu a pak je třeba používat hodně řezaný slick se suchou směsí. Situace se pak ještě různí podle kategorií vozů a počtu jejich poháněných náprav.
Tento trend dokazují i jiné motoristické disciplíny jako F1, DTM, WTCC nebo Moto GP a jiné, kde se již dnes rapidně rozšiřují tratě o betonové pásy lemující trať, aby se vozy vůbec udrželi na trati. I tak je vidět spousta podivných havárií, které postrádají alespoň pro mě logiku. V rally takové možnosti nemáme a tak alespoň to co bych potřeboval k tomu, abych mohl jet na RZ bez extrémního rizika je právě větší grip pneumatiky.Retardéry situaci jen vyhrotí. Špatně postavený retardér je totiž větší riziko než volná trať. A pokud bude retardérů moc tak nastanou jezdcům další velké komplikace s brzdama, s kterýma přijdou i další problémy. Navíc retardéry nejdou v mnoha případech bezpečně postavit tam, kde by byli skutečně potřeba.
Bouralo se, bourá se a bude se bourat vždy. Jde o to, že v nastalé situaci je posádka k havárii o něco blíže. Tyto situace jsou na každé soutěži velmi časté, ale končí většinou drobnými incidenty. V pomalých pasážích zbývá ještě nějaký prostor krizi vyřešit, ale v rychlých pasážích už většinou žádný prostor nezbývá a je to jen o štěstí.Skutečné řešení problému je v tom znát jeho příčinu. A ztráta gripu je podle mě hlavní příčina v dnešním rally, ale i v jiných motoristických disciplínách. Řešení této situace vidím v tom, že závodníci tuto situaci budou brát na vědomí a diváci se skutečně budou muset posunout dále od trati a to hlavně v rychlých úsecích tratí. Dále bych pak varoval diváky, aby nesledovali závody v sedě nebo v leže, pokud nejste v dostatečné vzdálenosti od trati. Ony i ty nohy vám můžou zachránit život, pokud na nich ovšem stojíte.
Toto je můj osobní názor a taky ho tak zveřejňuji
Egon Smékal