Po nezdařené Rally Jeseníky, kde smíšená posádka Tydlačková-Říhánek zaznamenala první havárii, nebylo vůbec jasné, jestli se Pavlína objeví na startu posledního rallysprintového závodu ve Vsetíně. Havárie byla docela vážná, došlo k poškození chladiče, závěsu předního kola a k dalším „kosmetickým vadám“ a při nejmenším znamenala velké neplánované výdaje z rozpočtu sympatické jezdkyně Walašského rally klubu. Zejména díky velmi dobře odvedené práci týmu okolo Pavlíny se však podařilo všechny práce stihnout a Pavlína mohla přejet přes startovní rampu u vsetínského zámku.

Na Vsetínsku panovalo poměrně chladné počasí, teploměr ráno na několika místech ukazoval hodnoty bod bodem mrazu. Pavla bohužel pro tak chladné počasí neměla vhodné pneumatiky a auto se na chladném asfaltu chovalo dost nestabilně. Posádka tak zvolila pro první tři rychlostní zkoušky opatrné tempo. Před čtvrtou rychlostní zkouškou však začala ve Swiftu zlobit převodovka, v průběhu rychlostky dokonce došlo k jejímu úplnému zaseknutí a šly řadit pouze první dva rychlostní stupně. N další rychlostní zkoušce se situace nijak nezlepšila a posádka ji musela absolvovat pouze na dva funkční rychlostní stupně.

Vinou špatného načasování občerstvovací zastávky obdržela posádky deset vteřin penalizace za pozdní příjezd do časové kontroly. V následujícím servise objevili mechanici velkou díru v převodovce, kterou zatmelili a po doletí oleje posádka vyrazila na druhou rundu rychlostních zkoušek v očekávání, že se převodovka chytne a vydrží až do konce závodu. V páté rychlostní zkoušce zasvítalo na lepší časy, kdy převodovka opravdu fungovala o něco lépe než před servisem, nicméně stále Pavlíně chyběly dva rychlostní stupně.

V předposlední zkoušce však všechny naděje vzaly za své. Padesát metrů po startu došlo k totální destrukci diferenciálu a v převodovce vznikla díra velká jako pěst, což znamenalo odstoupení z domácího závodu.

„Na závěr sezony mě nevydařené závody na Vsetíně hodně mrzely už jenom proto, že vsetínské rychlostní zkoušky jsou mi velice blízké a podél trati stálo spousta mých fanoušků a kamarádů. Každopádně chuť k závodění mi to nevzalo a už se těším na sezonu 2012. Přes zimu čeká auto léčebná kúra, při které zrepasujeme nejdůležitější díly, auto také dostane nový kabát“, odhaluje plány na další sezonu Pavlína. „Ráda bych také poděkovala všem fanouškům za podporu při závodech, sponzorům za důvěru a svým mechanikům, bez kterých bych svého Swiště nemohla prohánět po tratích.“